Pochod Prčice letos provázelo nevlídné počasí. My jsme s kolegy z práce zvolili za start Petrovice. Moc se mi nechtělo, protože mě bolela celou noc noha a ještě jsem byl přecpán z kamarádových šedesátin den předtím. Ale nechěl jsem vypadat jako srab, nasadil jsem si ponožky kompresky, do batohu nacpal náhradní boty a hadry a v sedm jsem čekal před Lídlem na odvoz. V půl deváté jsme s mapou v ruce vyšli na trať. První razítko bylo na rozhledně Kuníček. Musel jsem pořadatele u stolu pochválit, že tento razítkovací bod opravdu nejde přehlédnout. Mohlo se vylézt na rozhlednu, ale pokračovali jsme dál, protože stejně bylo prd vidět. Kolem jedenácté přestalo pršet. U Divišově jeskyni jsem si dal kofolu s houskou. Slečna mi ve stánku nabízela pivo Poutník, tak jsem si řekl, proč ne. Jenže pelhřimovské pivo netočili, jen mi přečetla nápis z klobouku, který jsem měl na hlavě. Jedna nula pro ní. Dalo se šlapat svižně, naštěstí nebylo cestou bahno. Na Alpa kontrole, jsem se dědka, který mi tu před lety nabízel amputanci nohy s pilkou, zeptal, jest-li už jsem postoupil v pořadníku, protože mě začala noha opravdu zlobit. Objednávku operace, jsem nestačil dokončit, protože se začala tvořit velká fronta, nechtěl jsem zdržovat, a proto jsem se rozloučil a šel dál. Zase začalo pršet, ale to už jsem zvládnul deštníkem. Před Prčicemi se začaly cesty zahušťoval lidmi. A začalo bahno. Míjel jsem v kopci rodinku s dětmi, tak jsem je chtěl potěšit slovy, že až budou dospělí, nebudou muset tenhle pochod absolvovat. Na moji otázku, jakou barvu bude mít letos botička, děcka hádala modrou, že prší a nebo hnědou, protože jsou od bahna. Byla letos hnědá. Poslední razítkovací bod byl zrádný. Vlevo boudy s pivem a občerstvením, vůně klobás, vpravo stůl s razítkem. Kam se asi budete dívat? Musel jsem naší skupinu zastavit, protože bod přešla. Ale ti, co byli vepředu, tohle razítko neměli. Když jsme přišli na náměstí, nepršelo. Snědli jsme horalku, udělali fotku a zamířili se to na svozový autobus. Vešli jsme se hned do prvního. V autě jsme zapnuli vyhřívání sedaček, což byl slastný požitek, po mokrém dni. Začalo opět lít, ale tentokráte opravdová průtrž. My už jsme měli cestu za sebou.
