Vimperk 19.8.2026
- Podrobnosti
- Zobrazení: 22

Když už jsem byl opět pracovně na Kubovce, zúčastnil jsem se s přáteli noční komentované procházky po Vimperku. Ve Vimperku, nepočítaje v tom návštěvu Lídlu, jsem byl jednou, a to tak před dvaceti roky. Moc mě tenkrát nezaujal. Prohlídka začala v sedm a trvala do půl desáté. Místní divadelní spolek se postaral o dobové scénky místních událostí. Tyto prohlídky se konají 4x ročně. Za mě super zážitek. Docela to to změnilo můj pohled na Vimperk.
Ani jsem nevěděl, že v 14. až 16. století tudy po Zlaté stezce /sůl, koření, kožešiny/ Pasov - Vimperk - Prachatice v největších dobách proudilo až 1 000 nákladních koní a měsíčně či týdně tisíce lidí. Takže 2000 lidí tam a zpět. Úsek proti lapkům na naší straně chránila desítka vojáků hradní posádky. Nicméně zajímavé byly osudy místních podnikatelů třeba Johanna Steinbreneira. Když jsem se zmínil o Vimperku kolegyni z práce, vzpomněla si na návštěvu Kautzenu, kdy jí tam v místním muzeum vyprávěl místní člověk o svém odsunu z Vimperku. Jak utíkal s plným, těžkým kufrem kalendářů vydaných Steinbreneirem. "Kdybych musel znovu utíkat, poběžím zase s tím kufrem, " říkal jí. Škoda, že si na něj nevzala kontakt. Neméně zajímavé byly historky o majiteli skláren Rudolfu Kralikovi a jeho vile postavené podle návrhu vídeňského architekta Leopolda Bauera. Dnes mateřská školka. Večer jsme si ještě na chalupě udělali grilovačku, čuměli na hvězdy a ve dvě ráno šli spát.

Wroclaw 13. - 16.8.2026
- Podrobnosti
- Zobrazení: 20

Budapešť nebo Wroclaw opět navštívit, říkali jsme si s kamarády. Nakonec víkendová pánská jízda do Wroclawi. Počasí vyšlo, takže jsme navštívili Botanickou zahradu, Národní muzeum a pojezdili loďkou kanály. Nazpátek jsme se zastavili na Stříbrné hoře, kde jsme si prohlédli Pruskou pevnost.

Zatmění slunce 12.8.2026
- Podrobnosti
- Zobrazení: 19

Na 86% zatmění slunce jsem si počkal na střeše našeho paneláku. Použil jsem tmavé brýle z roku 1999, kdy nastalo 97`% zatmění, na což vzpomínám dodnes.
Kubova Huť 1.- 6.8.2026
- Podrobnosti
- Zobrazení: 21

Letošní dovolená s manželkou na Kubovce. Byla plánovaná i objednaná Itálie, ale musel jsem na CT vyšetření, takže nakonec Šumava. Byla vedra, nedalo se moc chodit, tak jen poflak po chalupě v chládku. Jednou jsme si došli do blízkého Goro bistra, protože tu čepovali Prazdroj. Provozujete to mezinárodní směska Portugalec, Brazilec, Čech. Prý měli kiosek ve Vltavici. Ceny vyšší, porce malé, prý mají vysoký nájem a začínají tu. Vedle nás seděla skupina turistů a s počtem přinesených jídel se moc obsluha netrefila. Já jsem si vzal kuřecí špíz, který se neudal, a se psem jsem ho snědl napůl. Když došlo na placení, tak musela skupinka hlásit, co měli k jídlu, protože pingl byl mimo. Mě počítal špíz jako dětskou porci. S kafem, ve dvou, jsem tu nechal 600,-kč. Za ty peníze jsme měli v restauraci v Pensionu pod Boubínem plnohodnotný oběd s dobře vychlazenou Plzní. Tuto restauraci zase provozovali Ukrajinci. Jen přes sezonu. Když jsme se vraceli domů, zastavili jsme se před Husincem na Pěčnovských kamenných spirálách. V Husinci jsme si v místní pekárně koupili pečivo, včetně bochníku chleba za 230,-kč. Byl sice hutný, ale žádný odvaz.