________

Ráno v půl osmé jsem si foukl do testeru, měl jsem nulu. Startoval jsem ze Šatova, a přes Pelhřimov, kde jsem nabral dva kámoše,  pokračoval na Prahu. Silnice i dálnice byly bez problému a v půl jedenácté jsme byli před "píemkem". Zaparkoval jsem na volném místě před Emauzy a jak si kráčíme všichni ke klubu, všimli jsme si zaparkového nového RSa. No jasně, Láďa, který tvrdil, že jede vlakem, se posunul svým autem. Ještě jsem se otočil pro propisku do auta, abychom mu vypsali pokutu, kterou jsme mu dali za stěrač. Pak stačilo jen tak mezi řečí se zmínit, že kolem jezdí měšťáci, a že stojí blízko čáry vyhrazeného místa pro vozíčkáře. A že asi má za stěrači pokutu, protože podle vyhlášky má stát od čáry dva metry. No, celý poledne vypadal jak zaražený prd. Chtěl jsem jet brzo, takže jsem snědl husu, vypil pár džusů a už jsem se balil domů. Kluci však na akci sehnali živou husu, a jak tak jsme probírali minulé ročníky, vzpomenuli jsme si, že jeden známý nám vyprávěl, jak se peče husa po německu. Že se dá živá husa do trouby, jen hlava kouká a ohřívá se hodinu na nižší stupeň. Pak se vytáhne, zabije, oškube a dopeče se. Husu jsme tedy naložili do mého auta a vyrazili na Vysočinu ke kamarádovi. Husa byla naštěstí v klidu. Pouštěli jsme ji písničky, povídali si s ní, a ona jen tak čuměla z okna a pozorovala auta, která nás předjížděla. Jak jsme sjeli u Humpolce, zavolal jsem dotyčnému, že jedu na kafe. Naštěstí byl na chalupě. Sice jsem musel popojet dále, ale za tu srandu to stálo. Jen jsme dorazili, odlákal jsem ho, kluci vyrazili s husou dovnitř a pak jsme mu ji předali s tím, že v úterý přijdem na oběd, že fakt se na husu po německu těšíme. Moc se nesmál, žena mu vynadala, že to má za to, že mele kraviny. Ale nakonec šla husa do králíkárny, proto jsem nemusel řešit, kam pak s ní. 

Moc jsme se nezdrželi, místo husy snědli buchty a mazali jsme domů. 

V sobotu jsem svištěl na každoroční podzimní sklípek do Šatova. Jel jsem autem sám, protože jsem potřeboval brzo ráno v neděli vyrazit do Prahy. Zasekl jsem se v Jihlavě, kde jsem potřeboval v OC koupit boty a podzemní parkoviště bylo plné. Takže než jsem dorazil na místo srazu, v hospodě v Litohoři, byli už všichni po jídle. Naštěstí byla zastávka na kafe v cukrárně  před Znojmem. Hodil jsem do sebe dortíky a posílen jsem mohl pokračovat do termálů Laa. Parkoviště bylo narvané, ale uvnitř to nebyla krizovka. Alespoň v saunovém světě. Večer jsme dali ubytko v penzionu u Poppových. Na ochutnávce jsem to moc nepřeháněl abych byl ráno fit. Stejně jsem šel spát ve dvě ráno.


Nejnovější články do Kroniky

 

__________________________

028779
DnesDnes110
VčeraVčera116
Tento víkendTento víkend781
Tento měsícTento měsíc1569
CelkemCelkem28779